Vysoká oblačnost je oblačnost, ze které se jednak nevyskytují srážky a jednak je tedy složena z ledových krystalků. A díky tomu vznikají v kombinaci této oblačnosti a slunečního svitu i pěkné optické jevy, hlavně halové jevy. Pokud ale výrazněji přibývá této oblačnosti, můžeme čekat příchod fronty. Vysokou oblačnost rozlišujeme na tyto základní typy: cirrus, cirrostratus a cirrocumulus. Jedná se o oblačnost řasovitou, vláknovitou nebo drobně kupovitou ve velkých výškách, tedy jinými slovy řasokupu.
Tato vysoká oblačnost se pohybuje ve výšce až 13000m, takže je to skutečně nejvyšší oblačnost, která se tvoří na obloze.
Oblaka mohou nabývat různých tvarů a odrůd, také mohou mít některé z nich zvláštnosti. Na cirrovitá oblaka se nyní podíváme podrobněji:
- Cirrus
Tvary: uncirrus, fibratus, spissatus, floccus, castellanus
Odrůdy: intortus, duplicatus, vertebratus, radiatus
Zvláštnost: cirrus fibratus intortus-mamma
2. Cirrostratus
Tvary: fibratus, nebulosus
Odrůdy: duplicatus, undulatus
3. Cirrocumulus
Tvary: lenticularis, stratiformis, castelanus, floccus
Odrůdy: undulatus, lacunosus
Zvláštnosti: mamma, virga
Vysoká oblačnost může nabývat pěkných tvarů a to tedy například chomáčků, háčků, ale i čoček či vláken. Při východech a zvláště západech slunce dotváří tu krásnou atmosféru třeba i s jinými druhy oblaků. Důkazem jsou následující fotky na konci tohoto článku.
Foto: Léto 2010 (MeteoHydro 2011)
Text: s použitím atlasu oblaků
MeteoHydro 2011